Náhled do událostí temných a pro většinu obyvatelstva na českém území neradostných nabízí druhé pokračování trilogie Zahradnictví od pánů Hřebejka a Jarchovského. Na motivy knihy druhého jmenovanému vypráví režisér Hřebejk příběhy o tom, jak musely nejlepší roky svých životů prožít tři rodiny obyčejných lidí.

Po prvním dílu (Rodinný přítel) se v Dezertérovi dostáváme do doby po druhé světové válce, kdy si moc na zemí stále více a více přivlastňuje komunistický režim. V jakési pomyslné rodinné kronice, kterou může trilogie připomínat, se mezi lety 1947–1953 objevují typické postavy, které byste v této době očekávaly.

V popředí děje stojí Otto Bock v podání Jiřího Macháčka s manželkou Elou a synem Karlíkem. Otto zastává pozici majitele noblesního kadeřnického salónu, v němž se snaží zapomenout na útrapy z války a pracovních táborů, které v minulosti prožíval.

Ani po válce však není osud k Ottovi nakloněn svojí nejpřívětivější tváří. Namísto luxusních kadeřnických služeb, které si vysnil a okořenil podáváním dobré vídeňské kávy, čeká jeho salón znárodnění. Z podniku s honosným názvem Valentino se rázem stane Lenin (slovní hříčka) a není překvapením, že prsty v tomto převratu má i mladý komunista, zprvu se tvářící jako neškodný, postupem času však takový, že jeho chování nelze označit jinak než jako slizké a vypočítavé.

Ottovi se tak již po několikáté bortí životní ideály. Tentokráte tomu napomohl i jeho syn Karlík. Při jedné zprvu nevinné návštěvě ruských zákaznic povede dětinský žert se záměnou šamponu za mýdlo. Vzhledem k tomu, komu nakonec skončí ve vlasech, je tento vtípek v očích komunistů považován za sabotáž a Ottova cesta tak se salónu míří definitivně pryč.

Konkrétně do uranových dolů, kde jej od delšího pobytu zachrání pouze předstírané šílenství a deport do blázince. Byť se i odtud jednoho dne dostane, jeho vztahy s rodinou již zdaleka nejsou tak vstřícné, jako bývaly dříve.

Při důkladném sledování děje si nelze nevšimnou jisté podobnost s populárními Pelíšky. Ottův švagr Jindřich, vyhozený od letectva, rodinné a sousedské při a rozbroje, scény u vánoční tabule, neukojená Jindřichova touha po mužském potomkovi, to vše zrcadlí slavnější filmovou adaptaci komunistických časů. A i když se Dezertér Pelíškům kvalitativně asi nikdy nevyrovná (ono co se jim také v tomto žánru vyrovná?), atmosféra, kterou se na diváka snaží přenést těžké chvíle tehdejší doby, působí dosti reálně. Vykreslování událostí, vedoucích ke komunistickému převratu a drtivé změně nálady společnosti, se Hřebejkovi podařilo na výbornou. Vstup komunismu do Čech tu na první pohled ovlivnil myšlení a mentalitu každé postavy.

Závěrem se sluší poznamenat, že očekáváte-li od Dezertéra nové Pelíšky, dočkat se nemusíte. Pokud se ale těšíte na snímek, zachycující vcelku reálně poválečnou atmosféru v Československu, okořeněný sem tam nějakým vtípkem, je Dezertér tím pravým šálkem kávy. Navíc, pokud autoři udrží stoupající tendenci, která je oproti prvnímu dílu trilogie zřejmá, vaše očekávání mohou směrem k třetímu pokračování ještě více růst.

Nyní na DVD.

Filmy, pohádky a hudba - vše pod jednou střechou, to je www.filmnadvd.cz.